Jak to se mnou bylo a je

Jsem tady: Yvetta Ellerová, zkráceně Yvell - od narození zpívám, od 6 let čtu, od 14 let čtu z ruky, 21 let jsem řídila waldorfskou mateřskou školu v Ostravě (kterou jsem po revoluci založila), desítky let se věnuji dětem a deset let léčivé terapii - Lightsofii. která vznikla ze syntézy mého celoživotního poznání a studia a setkání s moudrými učiteli (antroposofie, angelologie, eurytmie, EFT, muzikoterapie, aroma-terapie, arteterapie, shamballa, reflexní terapie, chiromancie, joga a další).

Zažila jsem toho myslím dost a dost (od smutku, bolestí, nemocí až po radosti) na to, abych s vděčností mohla přijmout skutečnost, že po mnoha letech strávených ve školství se již více než 10 let mohu věnovat své nejmilejší práci - léčivým terapiím, léčivým tvořivým a uměleckým činnostem, léčivým meditacím. A to živě i on-line.

Živá setkání jsou pro mne nejpodstatnější, nejefektivnější, nejradostnější, ale on-line setkání mají v tomto současném světě také své místo.

Dělím se s vámi o své celoživotní know-how a nepochybuji, že dělením vzniká více.

Jak to se mnou bylo?

Narodila jsem se a vzápětí jsem chtěla umřít, protože pár dnů po narození jsem dostala oboustranný zápal plic. Veliký chlap v bílém mne odnesl z máminy náruče a nechal plakat o samotě. V nemocnici. Zavřenou. A pak porodní bába mamie důrazně kladla na srdce: hlavně nenosit, aby si na to nezvykla, nechat plakat... (Moje maminka je ovšem úžasná, nádherná bytost! Mám ji moc ráda a jsem vděčná, že ji mám, stejně jako tatínka.) Inu, a já se naučila pořádně a hluboko, že smutek a samota patří do mého světa. Většinu života jsem o tom byla přesvědčena. Víc o mém dlouhotrvajícím životním přesvědčení není potřeba popisovat. Vedlo mne od samoty ke smutku a od smutku k samotě.

Mezi tím?

Žila jsem, učila jsem se ... zpívala

Mým pokladem jsou děti. Ty jsou vetkány do celého mého života - osobního (mám tři) i profesního (věnuji se jim už skoro 40 let). Posledních 10 let jako terapeutka. Právě děti mne přivedly ke studiu terapie, protože jsem za 30 let každodenního profesního života s dětmi pochopila, že ony jsou úžasné, skvělé. Potřebují veškerou naši pozornost, to ano, ale pochopila jsem, že nejvíce pomoci je třeba věnovat těm, kteří o děti pečují, vychovávají je, vzdělávají.

A my, dospělí? "...Dokud nebudeme jako děti..." , zní citát z Bible. Inspiruje mne celý dospělý život a z něj také vzešla řada seminářů, kurzů a přednášek (kde se mnohé rozjasní) a zejména vlastní Lightsofie.

Jak jsem se k terapii dostala?

Já sama jsem od dětství, a to bylo v době totality, měla setkání s různými bytostmi, ale nikdy nikomu o tom nevyprávěla. V pubertě jsem intenzivně studovala z těžko dostupných materiálů chiromancii (čtení z rukou) a věnuji se tomu dodnes. A od dětství jsem si přála, aby všechny děti byly šťastné a mohly dospělým sdělovat vše, co vidí, cítí, myslí, chtějí.

Proto mne život přivedl od malých dětí k dospělým.